Dnes jsme na Slovan Hodonín nejeli prohrát. Bylo by alibismem tvrdit, že domácí jsou favorité. Zároveň nebylo radno je podceňovat. Před týdnem vyběhli s Napajedly nečekaným způsobem, zvláště kvalitně zahranými čtyřhrami. Navíc to nejsou dávno zelenáči, jsou v téměř ideálním věku 22-28 let. Přesto to na nás nestačilo.

Naše děvčata dnes zachovávala mimořádně čistou hlavu. Fiftýn po fiftýnu, občas to drhlo, ale výsledkově obě dvě velice efektivní. Jovča 6/1, 6/2 a Terezka 6/2, 6/1. Zádrhel se vyskytl jen jeden: Adam Chovanec trochu nečekaně vyzrál na našeho Jaru 7/5, 6/2 a byli jsme tedy velmi rádi, že v nejtenisovějším utkání dne smázl Tomáš nebezpečného a nepříjemně hrajícího Otáhala 6/1, 6/2. Učebnicová lekce produktivity, Tome! Bylo 3:1.

Pánové hrající na trojce se tahali, takže později rozehraný zápas rutinéra Dana Blažka skončil nakonec paradoxně dříve. Dan je takový speciální případ. Nohy už mu neběhají, podání mu neletí, ale dokáže hru zkušeně variovat a umí namíchat úderový koktejl, který o generaci mladším soupeřům nesedí. 6/2, 6/2. A protože posléze přibyl na naše konto i kýžený Ondrův bod ze souboje trojek, bylo 5:1, už po singlech tedy hotovo a Velké Bílovice mohly slavit: za dva týdny budeme doma hrát o postup! No tak to je šok…

A ukázalo se, jak moc dobře bylo, že jsme dnes programově, plánovitě, promyšleně rozhodli už ve dvouhrách. Už před týdnem vyhrál Hodonín v nasazených Napajedlech všechny čtyřhry a vybojoval si tak dnešní semifinále s námi. Bylo radno mít se na pozoru. Průběh čtyřher potvrdil, že jsme do Hodonína přijeli se správnou strategií – rozhodnout dvouhrami. Jenom Dan s Jarou totiž zvládli svoji čtyřhru, a to 6/2, 6/2. Rutina, taktika a mentální síla tam byla na naší straně. V ostatních čtyřhrách jsme z různých důvodů neuspěli a nakonec bylo „jen“ 6:3 pro Bílovice. Sluší se podotknout, že jen Dan vyhrál dnes dvouhru i čtyřhru. Ten nejstarší, za týden padesátiletý. Hraje dvouhru a zvláště čtyřhru vychytrale a umí si v ní i typově „singlového“ parťáka zorganizovat tak, aby soupeřům hra „nechutnala“. Nepřeberně zkušeností opět rozhodlo. Klobouček, Dane!

Předpokládáme, že na nás za dva týdny vletí Holešov v plné síle a budeme vděční za každý bodík. Holešov na tenisové mapě jižní Moravy hrál desítky let páté housle. V posledních letech se však velice zvedá a v dnešním druhém semifinále smetl LTC Hodonín B 9:0. Oproti minulosti už nespoléhají na svůj nemastný odchov, ale šikovně získávají hotové hráče ze Zlína, Přerova i Brna. V sobotu 19.6. v 9:00 jdeme na to. Bude to těžké!

-Jovča-

Dokonale zvládnutá derniéra našeho matadora Dana Blažka (r.n.1971!, na snímku), spolehlivá, nevadnoucí kvalita Tomáše s Jarou a bojovnost pana ředitele ZŠ Němčičky, dovedla náš tým dospělých k nepříliš očekávané výhře na Zlínem-Mladcovou A. V přímém souboji o udržení soutěže pro příští rok jsme vyzráli na druhý nejvýznamnější klub krajského města, který má oproti nám obrovskou základnu a na kopci nad Zlínem navíc nádherný areál se šesti antukovými a čtyřmi krytými dvorci!

Utkání se v prvních dvouhrách vyvíjelo podle papírových předpokladů, 2:1 pro nás domácí, Tomáš s Jarou výhry bez zaváhání. Pak se ale ani panu řediteli ZŠ Němčičky ani Terezce nepodařilo vyšťourat kýžený kontaktní bod ze svých dvouher a případná další prohra, „žolíka“ Dana, by stanovila pro domácí neřešitelných 2:4 po dvouhrách.

Dan ale odhodlaně držel svoje šance. Na začátku zápasu si soupeři netypicky prohrávali své servisy. Soupeř z Mladcové jako první svoje podání posléze vyhrál, Dan ale hned dorovnal na 4:4. Poté Dan nepotvrdil další break, za stavu 6:5 už však set dopodával. To byl jasný pokyn pro kapitána hostí, aby šel svého velmi mladého, teprve patnáctiletého svěřence a syna v jednom poinstruovat přímo na dvorec: rozběhej dědečka, utahej ho, doleva-doprava-doleva-doprava a máš ho, hraj trpělivě… Zápas se stal pro Dana krutou přetahovanou, ve které se projevovalo, že na rozdíl od Mladcové jsme v zimě skutečně nehráli, ani čtyřhry, natož dvouhry. A tak to v některých výměnách vypadalo, že si Dan spíše kontroluje tep, než že hraje tenis a klíčový zápas… I při střídání zvedalo Dana z lavičky spíš povzbuzování parťáků srocených sympaticky, cílevědomě a hlavně potřebně za plotem, než samotná Danova vůle hrát a vyhrát. Jak řekl po zápase: povzbuzování parťáků bylo jako pořádné EPO, jako kvalitní krevní konzerva, jako výkonný elektromotorek ukrytý v kostře kola… Ve druhém setu vedl Dan 2:0 na gemy. 2:2. Pak měl 4:2. Bylo 4:4. 5:4! 5:5. 6:5… a nekonečný, nekonečný poslední gem ukončený Danovým nemilosrdně milimetrovým kraťasem. Dan ani nepadl na antuku. Raději. Vstávalo by se mu totiž podle všeho dost špatně, i když by to asi zvládl. A tak se jenom kroutil a šoural se podat soupeři ruku. Bylo to čisté vítězství morálky a oddanosti týmu nad fyzičkou, taktikou, věkem a bolestí.

A bylo 3:3 na zápasy. Jenom! Před pány tedy stála nelehká úloha vyhrát obě čtyřhry. Děvčata, po sympatickém boji, přece jen podle očekávání prohrála. Dlouho jsme se radili, jak rozestavíme pánské čtyřhry, nakonec si Tomáš vytáhl Dana k sobě proti silnějšímu páru a dobře udělal. Na čtyřhry se Dan před týdnem v Podkrkonoší denodenně zodpovědně připravoval a tři vítězné voleje snad při každém gemu s Tomášem na servisu rychle spolunapsaly drtivých 6/0, 6/1 pro domácí. Takový „válec“ se nečekal a nepochybně postupně naléval více síly a sebedůvěry i našemu sousednímu deblu, kde jsme byli v utkání už hodně dole: průběžně 2/6 a 5:5. My domácí, Jara a pan ředitel Peťa Antoš, jsme tuto čtyřhru nakonec otočili, ubojovali jsme ji 6/3 ve třetím setu a stanovili jsme konečných 5:4 na body pro domácí Velké Bílovice!

Na snímku pózuje už vysprchovaný a rozradostněný Dan po celkovém vítězství, ve smyslu: ráno bych vyměnil nejeden svůj pohár za takovouto dnešní výhru a m-o-j-e d-v-a b-o-d-y!!! A co bude dál? Před lety řekl Dan na rovinu: chlapci, budu hrát do padesáti, pak si najděte mladšího. Padesát mu je ale už za čtrnáct dní! Ukecáme ho na ještě jednu sezónu? Budeme hledat jiného? Vždyť my jiného ani nechceme. Kde bychom našli takového srdcaře, hecíře, šprýmaře, herce, „managera“, promotéra, provokatéra, organizátora, glosátora, profesionálního přípravce dvou dvorců a pisatele článečků! Tak, Dane, ťukneme si na „ještě jednu poslední sezónu“?? ;-) Už ti to tak neběhá, šedin ale zatím moc nemáš a protrpět se/nás k výhrám pořád ještě umíš!

-Admin-